Historická část malého českého města Trhové Sviny skrývá několik zajímavé stavby, avšak mnohé ve špatném stavu. Architekti Barbora Weinzettlová a Jiří Weinzettl spojily dvě z nich do jednoho nového domova. Při rekonstrukci odstranily všechny nánosy desetiletí. Odhalily jejich podstatu a s ohleduplností a úctou k historii obnovili. Kromě silné atmosféry, kterou dům po rekonstrukci má, nás zaujalo důmyslné řešení prosvětlení interiéru.

Práce architektů z Atelieru 111 architekti jsou známé koncepčním myšlením, střídmostí a řešením v kontextu s okolím i historií objektů. V těchto indiciích se nese i nová rekonstrukce, která vznikla spojením dvou starých domků v historické části malého jihočeského města. Sice oba byly zanedbané, měli poměrně silnou atmosféru a potenciál.

Skrytí před ruchem, přitom kousek od služeb

„Místo nás od začátku lákalo díky svéráznému charakteru a skvělé poloze. V úzkých ospalých uličkách vedle travnatého hřiště na náměstí, jsme skrytí před ruchem okolní dopravy, přitom nás od centra s obchody, službami a úřady, od škol, kina, divadla i stanice dělí jen pár kroků. Rekonstruovaný dům vnímáme jako alternativu k vilám v předměstí, ke stavebním záměrem, které leckdy neúměrně odkrajují z naší země, „vysvětlují architekti Barbora Weinzettlová a Jiří Weinzettl, jak vznikl jejich nový domov.

Velký obytný prostor dole, dětské pokoje s hernou v podkroví

Základem rekonstrukce bylo vytvořit příjemné a charismatické bydlení, v němž se snoubí moderní jednoduchost s prvky historie. V přízemí vznikl dostatečně velký obytný prostor s navazující venkovní terasou. Podkroví patří dětským pokojům s hernou, ložnice rodičů má vlastní koupelnové zákoutí. K domu patří i zahrádka s ovocnými stromy, dvě garážová stání a velká dílna.

Pod nánosy desetiletí našli původní kamenné zdivo

Jeden ze dvou domů, které architekti spojily, přešel na přelomu tisíciletí výraznou stavební úpravou. Druhý se nacházel v havarijním stavu. Nejprve bylo třeba odstranit všechny nevhodné novodobé prvky, včetně velkého vikýře s balkonem a plastových oken.

„Za přizdívkou jsme objevili původní kamenné zdivo a drobné, pro nás cenné, historické fragmenty. Základní tvar, měřítko a materiality původních hmot respektujeme. Vnitřní členění přizpůsobujeme snaze objekt zpřístupnit ze dvou stran – pro pěší od náměstí a pro auta ze strany protilehlé, „vysvětlují autoři proměny.

Starožitné židle a stůl ve zděném domě
Snahou bylo vytvořit příjemné a charismatické bydlení, v němž se snoubí moderní jednoduchost s prvky historie. Zdroj: Alexandra Timpau

Netradiční pojetí oken vnáší dovnitř mnoho světla

Kromě kamenných zdí v střídmě a úhledně řešeném interiéru nás zaujalo, jak architekti přistoupili k řešení prosvětlení. Velké okno v štítové dvorní fasádě je odpovědí na jedinečný výhled na kostelní věž. Průhledy z interiéru obohacují celkové vnímání prostoru. Velmi silný efekt dosáhli architekti tím, že nové otvory ve stěnách a ve střeše jsou minimalisticky pojaté. Tak kontrastují s původními, tradičně dělenými okny.

Jaké materiály použili?

Na střeše je střešní taška bobrovka, zdi jsou z kamene a keramického zdiva. V podkroví dominují smrkové palubky. Podlaha je řešena jako betonová stěrka, okna a nábytek jsou dobové, obklad stěn a vestavný nábytek je ze smrkové dýhy. Konstrukce schodiště je ocelová a kuchyň je vyrobena z kompaktních a lamino desek.